O nás

Genofondové sbírky jako živý doklad spolupráce člověka s přírodou

Z historie sbírek
Sbírky, pěstované dnes v Botanickém ústavu Akademie věd ČR byly zakládány, s výjimkou ovocných dřevin, které zde byly pěstovány převážně v kulturních formách mnohem dříve, většinou v 60. letech v Botanické zahradě Československé akademie věd. Ta vznikla k 1. lednu 1963 jako samostatné pracoviště ČSAV. Jejím sídlem se stala část Průhonického zámku a venkovní areál o rozloze kolem 260 hektarů sestávající z Průhonického parku a zahrady Chotobuz. Založení této instituce bylo součástí velkorysého programu, který spočíval ve snaze v Průhonicích soustředit a dále rozvíjet botanické a zahradnické obory, které zde měly již svou dlouholetou tradici.

Cílem Botanické zahrady ČSAV bylo nejen sbírkové a architektonické, ale i biologické rozvíjení svěřených území a využívání areálu i rostlinných kultur jak k vědeckému studiu, tak i k prezentaci vůči široké veřejnosti, která v obrovském objemu navštěvovala a navštěvuje každoročně Průhonický park. Po pěti letech samostatné existence byla k 1. lednu 1968 botanická zahrada začleněna do Botanického ústavu ČSAV.

Rozvoj sbírek se v Průhonicích ubíral dvěmi směry. Jednak se menší celky, zejména dřevin, uplatnily přímo v parku, zatímco početnější sbírky, vyžadující systematické uspořádání našly umístění v sousedství parku – především v zahradě na Chotobuzi. Tam se vyvinula vlastí botanická zahrada, pracoviště plnící úkoly, které vyžadovaly rozsáhlé experimentální a expoziční samostatné plochy.

Během několika let vznikly unikátní, vysoce specializované sbírky, které se svým objemem brzy zařadily k předním v Evropě. Jejich skladba a systematické uspořádání, kladoucí vedle taxonomických vztahů důraz především na variabilitu a související genetické vazby, hodnotu těchto sbírek ještě umocňovaly. To jim přineslo uznání na domácí i mezinárodní úrovni.

Využívání sbírek šlo dvojím směrem: na jedné straně ke studiu a experimentální práci, na druhé straně k prezentaci vůči veřejnosti, ve smyslu základní funkce botanických zahrad. Vedle expozic ve vlastní zahradě se ukázky z našich sbírek uplatňovaly a i nadále uplatňují na řadě menších i celostátně významných výstav, v posledních letech i na výstavách mezinárodních. Výsledky naší experimentální hybridizace u rodu Iris - kosatec přinesly uznání i v zahraničí: dosud jsme získali sedm ocenění v mezinárodních soutěžích ve Vídni a ve Florencii za rostliny u nás vyšlechtěné a řadu ocenění za odbornou a popularizační práci.

Ze specifické orientace Botanické zahrady Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích na dokumentaci a demonstraci variability rostlin v co největší možné šíři a jejího cílevědomého využívání vyplynul po několika letech práce nový úkol – snaha zabránit trvalému úbytku této variability. To si vyžádalo především specifikaci pozice – vymezení pole působnosti botanických zahrad v systému péče o genofond, jak u planých, tak i u kulturních rostlin.

V této činnosti, jak v práci na konkrétních sbírkách, tak i na vytváření koncepce práce a zobecňování poznatků, se vyvinula široká spolupráce našeho pracoviště s příbuznými pracovišti doma i v zahraničí v rámci organizované i individuální komunikace mezi pracovišti s obdobnými cíli. V rámci Československa a později České republiky to bylo především ustanovením a dlouholetým vedením Poradního sboru botanických zahrad. Ten byl založen v r. 1968 jako Komise pro botanické zahrady u Kolegia speciální biologie ČSAV, a od r. 1971 pracoval již jako Poradní sbor pod záštitou Ministerstva kultury a později Ministerstva životního prostředí ČR až do r. 2000.

Nezávisle na osobních kontaktech s odborníky byly sbírky již v prvních letech existence botanické zahrady, souběžně s jejich soustřeďováním, připravovány ke zpřístupnění pro širokou veřejnost ve veřejně přístupném areálu. Jako první byla zpřístupněna sbírka růží, vysázená v nově zřízeném Rosariu a dále následovalo Iridarium s rozsáhlou sbírkou kosatců doplněnou sbírkou pivoněk umístěnou v těsném sousedství, a sbírka leknínů. Tato část zahrady byla zpřístupněna v roce 1974 při příležitosti námi organizovaného Mezinárodního sympozia o rodu Iris.

Snaha plně využít sbírky botanické zahrady nejen vůči odborné, ale i v zájmu široké veřejnosti přímo v zahradě, byla částečně naplněna v letech 1993-96, kdy se podařilo získat u Ministerstva životního prostředí ČR grant na vybudování genofondové zahrady. Na základě architektonické studie našeho předního zahradního architekta Prof. Ing. Ivara Otruby, probíhá postupný přenos všech sbírek do rozšířeného původního kulturního Rosaria. V současné době jsou zde již umístěny reprezentativní výběry ze sbírky kosatců, leknínů, pivoněk, pěnišníků a kulturních růží; zbývá sem přenést sbírku planých růží a denivek. Základní sbírky v plném rozsahu jsou umístěny v pracovní části zahrady, kde paralelně s expoziční zahradou slouží jako garance uchování všech položek sbírek, které jsou v případě ztráty nenahraditelné.

Vymezení a rozvoj genofondových sbírek

Po založení Botanické zahrady se od r. 1963 vyvíjely paralelně dva pracovní směry:

· rozšiřování sbírek pro obohacení Průhonického parku, v přímé návaznosti na tradiční botanicko - zahradnickou koncepci parku

· vytváření nových sbírek, navazujících na širší pojetí sbírek z doby působení A. S. Taroucy, avšak v nové koncepci (vlastní genofondové sbírky); další zde uváděné údaje, včetně publikační činnosti, se týkají především této oblasti

Vývoj koncepce sbírek

Pracovní zaměření se od počáteční fáze vytváření cílených studijních a expozičních sbírek, podchycujících variabilitu, vyvíjelo až po sbírky s výslovným cílem uchování genofondu.

Zpočátku byly převzaty některé již existující sbírky – zejména v případě dřevin, ale z větší části byly sbírky během 60. let zakládány zcela nově. Spolu se soustřeďováním ze všech dostupných zdrojů stále více nabýval na významu výběr vlastních selektovaných jedinců pro uchování v kultuře.

Ve výběru rostlin pro sbírky byla a je zvláštní pozornost věnována vývojovým mezníkům, které vynikly především mimořádným genetickým potenciálem, ale i svým poutavým fenotypem či cennými užitkovými vlastnostmi. Tento cíl byl sledován u každého z rodů v celém rozsahu během historického vývoje, až po nejnovější kultivary současného sortimentu.

Významnou složkou práce je ochrana ohrožených rostlin jakožto pracovní směr - od vytváření poznatků, sloužících kvalifikované konzervaci genofondu planých rostlin, po vlastní prezervaci - udržování vzácných a mizejících jedinců a kultivarů (v některých případech jde o jediné známé místo na světě, kde jsou cíleně udržovány pro budoucí generace).

Odborné a společenské využití práce na sbírkách - organizační a realizační činnost:

akce připravené vlastním pracovištěm - mezinárodní symposium (rod Iris), dvě konference botanických zahrad s mezinárodní účastí (ochrana genofondu)
příležitostné vlastní výstavy ze sbírek BÚ na domácí půdě, zejména v Národním muzeu, účast v četných výstavách kolektivních – Flora Olomouc, Jubilejní výstava, různé výstavy místního významu (koordinace spolupráce botanických zahrad vyplývala často z organizační činnosti pracovníků naší zahrady); četná ocenění z těchto akcí
aktivní účast na zahraničních výstavách, – Erfurt aj., a v soutěžích kosatců (v roli hodnotitele i soutěžícího); kromě řady osobních ocenění obdrželo mezinárodní ocenění také 7 našich hybridních selektovaných jedinců rodu Iris
přenos zkušeností při práci v porotách na mezinárodních soutěžích při hodnocení nově vyšlechtěných kosatců – Orléans, Vídeň, Würzburg, Nitra, Erfurt; ve Florencii čtyřikrát předsednictví komise
rostliny ze sbírek v Průhonicích a zkušenosti s nimi se kromě četných případů výměny jednotlivých položek uplatňovaly při zakládání a doplňování sbírek v jiných zahradách, zejména v Botanické zahradě a arboretu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (kosatce, pivoňky), v Botanické zahradě Komenského univerzity v Bratislavě a v Mlyňanském arboretu (lekníny), při rekonstrukci historických zahrad (Praha, Eichstedt), a při revizích sbírek (Frankfurt, Záhřeb, Moskva, Nitra, Gent aj.). Průhonická sbírka kosatců je po několik desetiletí koncepčně i položkově propojena s obdobnou sbírkou v Basileji.
rozsáhlá odborná publikační činnost (individuální publikace, sborníky) , expertizy
pravidelná přednášková činnost pro veřejnost
využívání sdělovacích prostředků k propagaci sbírek – tisk, rozhlas i televize (včetně zahraničních)
úprava sbírek pro prezentaci široké veřejnosti, a jejich zpřístupňování od 70. let (po r. 1990 za spoluúčasti grantových prostředků MŽP)

Skladba jednotlivých sbírek v Průhonicích je založena na následujících principech:

· výběr typických jedinců každého druhu

· reprezentativní výběr netypických jedinců z přírodních populací v takovém možném objemu, aby charakterizoval přirozenou variabilitu

· výběr přírodních mezidruhových hybridů a prastarých zahradních hybridů

· výběr z vlastních, experimentálních mezidruhových hybridů i hybridů mezi kulturními formami

· maximální zastoupení historických kulturních rostlin - mezidruhových hybridů a vegetativně množených klonů - popsaných jako druhy nebo botanické variety a předcházejících registrovaným kultivarům

· vyčerpávající přehled vývoje odvozených kultivarů v chronologickém uspořádání, od nejstarších uchovaných kultivarů přes celou šíři vývoje po současné, moderní kultivary

Tam, kde k tomu je vlastní dokumentační materiál, byl v minulosti doplňkem historické vývojové řady (ve smyslu předchozích bodů) navíc ještě přehled základních typů dědičnosti: u rodů Iris a Rosa, kde v historii zahrady došlo k nejúplnějšímu naplnění jmenovaných kritérií, představují významnou část sbírky také naši vlastní kříženci. Doplňkem sbírky pivoněk jsou ukázky semenáčů kulturních forem, které dokládají otevřené možnosti dalšího rozvoje selekční práce.

Umístění a uspořádání sbírek

V plném rozsahu, s výjimkou kulturních růží a pěnišníků (v plné šíři jsou pouze v expoziční části zahrady), jsou sbírky umístěny v pěstitelské části zahrady. Reprezentativní výběr, dodržující výše uvedená kritéria uspořádání, ale s důrazem na estetiku, je v její expoziční části, ležící v těsném sousedství Průhonického parku. Do této expoziční zahrady jsou sbírky postupně přenášeny.V současné době jsou zde umístěny kosatce, lekníny, pěnišníky, pivoňky a kulturní růže.

Uspořádání planých rostlin je podle botanické příbuznosti, u kulturních rostlin je v zásadě vývojové a jen u některých výsadeb pracovního charakteru (denivky) je uspořádání prozatímně abecední.

Shrnutí - současný stav
stávající sbírky byly sice tvořeny především v zájmu studijního a expozičního využívání, ale časem se staly předmětem prezervace genofondu, vycházející z respektování nutnosti ochrany v nejširším slova smyslu

významné je dlouhodobé sledování odborných a kulturních cílů vůči široké veřejnosti; sbírky slouží jako demonstrační materiál, dokumentující vědeckou i společenskou hodnotu genofondu rostlinných rodů, na které jsme se dosud zaměřovali

počty položek v hlavních sbírkách jsou uvedeny u charakteristik těchto sbírek

Dílčí sbírky

Hemerocallis (kompletace M. Blažek, P. Novák):

16 druhů ve 129 jedincích, a 219 kultivarů v 620 trsech, celkem přes 5000 rostlin, osázená plocha 750 m2

Kultivary pokrývají léta 1784-2002

Doba kvetení: polovina května až říjen, hlavní doba kvetení od poloviny června /rané plané denivky/ a dále pak od poloviny července do poloviny srpna /hybridní denivky/; sbírka je zatím v celém rozsahu umístěna jen v pracovní části zahrady.

Iris (kompletace M. Blažek):

přes 200 druhů, variet a proveniencí planých kosatců v počtu kolem 1200 individuí

1817 kultivarů (239 skupiny Barbata Nana,136 skupiny Barbata Media, 1111 skupiny Barbata Elatior,131 ze skupin sekce Spathula, + české a slovenské šlechtění 200)

Ke kulturním kosatcům patří navíc kosatce z okruhu Iris spuria, kde máme cca 170 položek kulturních hybridů, převážně vlastních semenáčů
Počet rostlin je cca 42000, osázená plocha 5300 m2

Kultivary pokrývají léta 1830-2002

Doba kvetení: konec dubna a první polovina května /rané plané kosatce/ a dále pak přichází hlavní doba kvetení kulturních forem bradatých kosatců - od poloviny května do poloviny června; současně s nimi kvetou kosatce i bez kartáčku, jejichž rozsáhlá skupina - spuria hybridy, kvetou až do druhé poloviny června.

Nízké kulturní kosatce – počátek května

Hlavní kvetení nízkých kosatců v polovině května

Střední kulturní kosatce uprostřed května

Vysoké kulturní kosatce – počátek června

Historické kultivary

Novodobé kultivary

Kosatce bez kartáčku – skupina spuria – polovina června

Nymphaea (kompletace M. Blažek): 198 kultivarů ve 260 evidovaných jedincích, které představují kolem 2000 rostlin

Osázená plocha je 550 m2

Kultivary pokrývají léta 1884-1993

Doba kvetení: jednotlivé květy od počátku května, hromadné kvetení vrcholí v červnu a pokračuje v letních měsících až do zámrazy

Paeonia (kompletace J. Hofman, U. Blažková)

Počet botanických taxonů 10
Počet kultivarů P. lactiflora 176, počet hybridních kultivarů 30; celkem kultivarů 206, přes 700 trsů

Počet rostlin cca 10000

Osázená plocha 2160 m2

Kultivary pokrývají léta 1830-1990

Doba kvetení: plané druhy od prvních dnů v květnu, hlavní dobou kvetení je konec května a první polovina června

Rané pivoňky – kříženci planých druhů

Pozdní pivoňky – kultivary pivoňky bělokvěté

Rhododendron a další Ericaceae (kompletace U. Blažková): 158 druhů a kultivarů, počet botanických taxonů 80 (75 pěnišníky, 10 ostatní vřesovcovité)
Počet kultivarů 78 (76 pěnišníky, 2 ostatní vřesovcovité)
Počet rostlin kolem 1100

Osázená plocha 2300 m2 ¨

Doba kvetení: nejranější druhy rozkvétají již v únoru. Hlavní dobou kvetení rododendronů je druhá polovina května a první polovina června.

První předjarní rododendrony

Rododendrony v květnu a červnu

Rosa – kulturní formy (kompletace P. Svoboda, H. Doudová, A. Bursíková): 689 kultivarů, přes 3000 rostlin
čajohybridy 304 kultivarů 1520 keřů
miniaturní růže 18 kultivarů 120 keřů

polyantha hybridy 211 kultivarů 1055 keřů

sadové 28 kultivarů 56 keřů

popínavé 91 kultivarů 273 keřů

remontantky 20 kultivarů 40 keřů

stolisté, mechovky 19 kultivarů 38 keřů

Počet kultivarů celkem 691

Počet keřů celkem 3102

Osázená plocha 5800 m2

Kultivary pokrývají léta 1827-1998

Doba kvetení: od poloviny června a v červenci, jednotlivě až do zámrazu

Další sbírky - sbírky pracovního charakteru, které nejsou v současné době zařazeny do expozičních celků:

Sbírka planých růží (kompletace I. Klášterský, V. Větvička, D. Jičínská, M. N. Končalová)

Okolo 190 druhů a hybridních rostlin z křížení která převážně prováděla Dr. Jičínská

Rostlin cca 600

Celková plocha 7000 m2

Sbírka jeřábů (kompletace E. Uiberlayová, E. Bártová - zahrada)

44 botanických druhů a variet, 26 kultivarů

Celkem 350 stromů

Celková plocha v zahradě 200 m2, ostatní Zítovka

Sbírka planých hrušní (kompletace J. Dostálek)

40 taxonů, 150 stromů

Celková plocha 7000 m2

Sbírka kulturních hrušní a jabloní (zbytky starých výsadeb rostoucích na Chotobuzi už před delimitací)

Cca po 50 odrůdách

Matečnice dřevin (kompletace hlavně M. Kučera, dále Z. Blahník)
320 botanických taxonů případně kultivarů okrasných dřevin listnatých i jehličnatých, získaných ze semen nebo jako mladé rostliny z různých zahradnických podniků a botanických zahrad.

Matečnice je využívána jako zdroj semen a řízků

Celková plocha 12000m2 .