Nynější druhá část parku dříve sloužila jako skutečná obora určená k chovu zvěře, převážně daňků. Byla zalesněna domácími dřevinami s krásnými exempláři dubů, jilmů, habrů a borovic. Nejkrásnější z nich zůstaly dodnes na hrázi rybníka Labeška a na Habrové stráni. Kvůli rozšiřování parku byl chov zvěře postupně zrušen a celý prostor připojen k parku jako jeho 2. část. Z prostoru bývalé obory se díky usilovné práci zakladatele parku – hraběte Silva-Taroucy, stala neméně významná součást dnešního Průhonického parku.