Plochy luk tvořící údolní nivu Botiče prostupují celým územím Průhonického parku. Původně se  zde potok proplétal meandry v celé ploše luk, období sucha střídala období záplav, hladina byla nestálá a celé území nemělo jasnou a trvalou podobu. Zakladatel parku meandrující potok využil jako důležitou součást celé kompozice. Údolní louky jsou centrálním místem první části parku, na jejich obvodu byly ponechány  mohutné staré exempláře dubů a lip, rostoucích zde již před založením parku, ty byly  doplněny druhy převážně listnatých stromů či keřů. Jejich světlá zeleň se odráží na porostech jehličnanů, které rostou na svazích v okolních partiích. Tento kompoziční princip dodává celému údolí jedinečnou hloubku a kontrast.