Unesco

Národní kulturní památka a památka UNESCO

Historie

 dobovy park    arnost

Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca v roce 1885 a začal tvořit park podle svých představ. Za předlohu mu sloužil park v Čechách pod Kosířem, především však proslulý park knížete Pückler-Muskau na Nise v Horní Lužici.Průhonický park byl založen v době, kdy krajinářský styl dosáhl již svého vrcholu a kdy anglické parky v Evropě byly obohacovány rostlinami cizokrajného původu. Při zakládání parku bylo využito původních zalesněných částí, jejich vzrostlých dřevin, které tvořily kostru novým výsadbám. Zůstaly tak zachovány některé přirozené partie, někde byly ponechané dřeviny použity pro stínění či ochranu nových výsadeb. Základem okrajových plášťů se staly původní porosty, zahuštěné výsadbou nových druhů, zejména smrků a douglasek tak, aby tvořily kulisu pohledovou, ale i ochranu proti větru. Zajímavé mladé stromy ve vnitřních porostech byly uvolněny a postupně přetvářeny v parkově cenné solitéry. Charakteristické je volné uspořádání parkových ploch. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Stavebním kamenem parkové kompozice jsou mistrně volené průhledy. Bývají ukončeny dominantou, kterou v prvé části parku tvoří nejčastěji zámek, ve druhé pak skupiny porostů. Osou celého území se stal potok Botič. Na něm a jeho přítocích vyrostly jezy, přepady a slepá ramena. Tyto úpravy spolu s rybníky Podzámeckým, Labeškou a Bořínem výrazně změnily tvář krajiny a zlepšily i místní klimatické podmínky. Došlo ze zvýšení vzdušné vlhkosti, což příznivě ovlivnilo pěstování jehličnanů a rododendronů. Cesty, tvořící v parku hustou síť, jsou vedeny v přirozených křivkách, sledují tvary terénu a zpřístupňují partie a výhledy řešené s vytříbeným vkusem a umem. Seskupení dřevin je voleno tak, aby v pozorovateli zanechalo neopakovatelný dojem. Využívá se různých dřevin, umožňujících odstupňování popředí, kulis a pozadí. Dovedně je využita proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích, především po stránce barevnosti – při rašení, kvetení či podzimním zbarvování listů. Nesetkáváme se s pravidelnými geometrickými tvary, výjimku tvoří pouze pravidelně řešená část Velkého nádvoří. Průhonický park je vrcholným krajinářským dílem na evropském kontinentu. Ojedinělým způsobem v něm bylo využito původních dřevin domácích v kombinaci s introdukovanými dřevinami cizími. Pro mnohé z nich se staly Průhonice vstupní branou do Čech či do Evropy vůbec.

letecky